Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


Spekulativní hypotézy o původu jevu

27. 4. 2009

Spekulativní hypotézy o původu jevu

 Havárie kosmické lodi (jaderný výbuch)

Hypotéza o katastrofě kosmické lodi je podpořena především údajným manévrováním tělesa před výbuchem, tj. změnami směru letu odvozenými z výpovědí svědků jeho průletu před výbuchem. Podle očitých svědků stoupal po pádu neznámého tělesa do nebe zvětšující se mrak podobný stromu a jeho koruna zářila nesnesitelným bílým světlem. Je však třeba vzít v úvahu, že tato svědectví byla získána přibližně 20 let po skutečné události a věrohodnost takových údajů je značně pochybná.

Když v roce 1945 navštívil sovětský spisovatel Alexander Kazancev ruiny Hirošimy a spatřil v epicentru výbuchu atomové bomby stojící stromy, z nichž byly servány koruny a větve, uvědomil si, že stejný obrázek spatřil již dříve v epicentru dopadu údajného Tunguského meteoritu, kde též nebyl kráter, ale stojící stromy bez větví a korun. To by ukazovalo na explozi nad povrchem Země.

Obě uvedené teorie by vysvětlovaly hlášená pozorování průletu tělesa nad Evropou a dalšími oblastmi poblíž místa katastrofy.

 Antihmota

Podle některých autorů by exploze v Tunguské oblasti mohla být způsobena anihilací malého množství antihmoty, které se nějakým způsobem dostalo do blízkosti zemského povrchu. Zásadním nedostatkem této teorie je to, že nevysvětluje způsob, jakým by se předmět z antihmoty dostal zemskou atmosférou do místa výbuchu, protože k anihilaci by zákonitě mělo dojít už při prvním kontaktu s vysokou atmosférou. Nevysvětluje také pozorovaný přelet tělesa nad rozsáhlým územím Evropy a Asie.

 Černá díra

Poměrně fantastická teorie vykládá Tunguský výbuch jako setkání Země s miniaturní černou dírou, jejíž zánik by provázela obří exploze. Stejně jako verze o antihmotě nevysvětluje tato teorie poměrně dlouhá předchozí pozorování tělesa a zároveň současná fyzika není jednotná v teoretickém vysvětlení existence černých děr tak malé velikosti. V nejnovějším urychlovači částic v CERNu se však výskyt malých černých děr s napětím očekává.

 Výbuch zemního plynu

Podobně jako předchozí teorie nevysvětluje předpokládaný výbuch mimořádně silného výronu zemního plynu předchozí pozorování úkazů na obloze. Tato verze nepočítá s vulkanickou činností iniciující uvolnění zemního plynu - k uvolnění zde dochází „studenou“ cestou.

 Plazmoid

Tato teorie předpokládá setkání Země s tělesem ze Slunečního plazmatu, které bylo silnou protuberancí odtrženo ze Slunečního povrchu a vrženo směrem k Zemi. Podobně jako plazmoid by se choval i obří kulový blesk, jehož vznik však současná fyzika nedokáže vysvětlit.

UFO, kulový blesk

Hypoteticky můžeme také spekulovat o tom, že se jednalo o projev výskytu obřího kulového blesku či UFO. Tato teorie je však nejméně pravděpodobná.

Elektrický výboj

Jeden druh spekulací se věnuje pokusům Nikoly Tesly, jenž pracoval na přenosu elektrické energie na dálku „bez drátů“. Podle nich se měl jeden pokusů vymknout kontrole a v oblasti Tungusky vytvořit mohutný elektrický výboj.

Vulkanická činnost: pyroklastická smršť (mrak)

Doprovodným jevem vulkanické činnosti bývá výron žhavých plynů a popela (můžeme si to představit jako otevření láhve šampaňského, kdy uvolněný plyn s sebou strhává další plyn a částice), zcela výjimečně může k němu dojít i relativně samostatně, bez chrlení většího množství popela a lávy, bez vzniku vulkánu a jeho rozmetání. Pyroklastická smršť je schopna spálit a zahubit vše v okruhu několika kilometrů až desítek kilometrů, zabíjí i osoby a zvířata ukryté v podzemních prostorách, pokud nejsou hermeticky uzavřené nebo v nich není vytvářen přetlak. Mrak dosahuje rychlosti až 80-160 km/hod. 25. srpna v půl osmé ráno zasáhl Pompeje prudký výron horkých (žhavých) plynů a popela nazývaný nuée ardente, který předcházel další ničivé události, ale sám o sobě byl pro mnoho obyvatel Pompejí a okolních obcí smrtící. Černé bláto nalezené v okolí Tungusky připomíná sopečný popílek smíšený s vodou. Před explozí bylo slyšet tlumené rány, které mohly svědčit o vznikajících prasklinách v horninách, kterými žhavý plyn pod velkým tlakem mohl uniknout. Světelné efekty v atmosféře zaznamenané po katastrofě po celém světě mohly být způsobeny vyvrženým popílkem a zplodinami hoření uvolněných plynů a vegetace. Pozorované létající objekty (UFO ve tvaru koule či válce) před explozí byly jen doprovodným efektem a ne přímou příčinou katastrofy. Jinou variantou je, že působením meteoritu nebo UFO byla vulkanická činnost nastartována, třebaže vlastní příčinou exploze plynů byla vulkanická či tektonická činnost.

 

Vulkanická činnost: výbuch zemního plynu

S vulkanickou teorií tunguské katastrofy jiným způsobem počítá "nejnovější hypotéza Wolfganga Kundta, astrofyzika z univerzity v Bonnu, který vypočítal, že příčinou katastrofy by mohl být náhlý únik deseti milionů tun plynů uvolněných sopečnou erupcí. Zapálit ho mohl elektrický výboj vzniklý třením zemního plynu, tedy převážně methanu o atmosféru."

 

-wiki-

 
Reklama

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Zatiaľ nebol vložený žiadny komentár.