Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


Atomová Bomba

5. 2. 2009

Atomová bomba

Jaderný výzkum v USA započal z iniciativy Alberta Einsteina, který upozorňoval na podobné pokusy vedené v nacistickém Německu. Vskutku, jaderné štěpení objevili Němci už roku 1938 (Otto Hahn, Lisa Meitnerová a Fritz Strassmann). Pokrok Německa v oblasti využití jaderné energie je však velmi přeceňován. Výzkum nebyl intenzivní, neboť vedení státu mu nepříkládalo větší význam. Po vypuknutí války ho stihl osud mnoha nadějnějších projektů (radar, proudový motor, pohon ponorek nazávislý na vzduchu a podobně), které by nebylo možné dokončit v horizontu několika měsíců. Výzkum přesto pokračoval, a to tajně a bez vědomí patřičných činitelů! Ale chybějící organizace a spolupráce, kterou by zastřešovala vyšší autorita vedly k fiasku celého výzkumu. Neefektivní práce vyústila ve stavbu malého a nefunkčního reaktoru a po likvidaci linky na výrobu těžké vody v Norsku ustal výzkum úplně.

Výzkum v USA

Ani v USA nebyla situace zpočátku růžová, první rok činil rozpočet vědců asi 6 000 dolarů. Po zatažení USA do války 7. prosince 1941 útokem na Pearl Harbour se však situace obrátila, výzkum začal postupovat mílovými kroky a do konce války projekt Manhattan vedený Robertem Oppenheimerem spolykal dvě miliardy dolarů. Léta práce vědců v Los Alamos prověřil 16. července 1945 experiment. Na střelnici Alamogordo (Nové Mexiko, USA) v 5:29:45 místního času vybuchla první atomová puma v dějinách.

Sílu zbraně si do té doby nedokázal nikdo představit. Původní odhad obětí v Hirošimě počítal se 20 000 obětmi, nakonec jich bylo třináctkrát více!

Exploze atomové bomby

Volba vhodných cílů

Německo, proti kterému se zbraň vyvíjela, již však bylo poraženo. O použití pumy proti Japonsku se vedly diskuse. S využitím všech prostředků, které by zkrátily válku a ušetřili životy spojenců, nakonec získali Američané svolení na konforenci v Postupimi.

Problémem bylo zvolit cíl. Padlo několik návrhů. První předpokládal demonstrovat sílu bomby na nějakém předem ohlášeném pustém místě, ale nápad byl zamítnut, protože by asi těžko přesvědčil japonskou generalitu kapitulovat, spíše by přilákal zbytky japonského letectva. Druhý počítal s útokem na město, ale většina japonských měst už byla dávno vybombardována. Nakonec zpravodajci vytipovali několik cílů, jejichž obyvatele se pokusili varovat svržením letáků. Japonci situaci podcenili, zřejmě nečekali, že by jeden letoun mohl být tak nebezpečný.

Hirošima

6. srpna 1945 v 8:16 zakusila Hirošima do té doby nepoznané peklo. Puma Little Boy (ekvivalent 20 kt TNT) sklouzla ze závěsníku bombardéru "Enola Gay" pilotovaného Paulem Tibettsem a vyžádala si život 75 000 lidí okamžitě a dalších 200 000 zemřelo na následky ozáření.

Atomová puma Little Boy.JPG

O tom, že byla použita atomová puma, referovali vládě až japonští vědci. Začala jednání, zda přijmout spojeneckou nabídku kapitulace, o čemž samozřejmě nechtěla generalita ani slyšet. Američané neregistrovali žádný pokus o odpověď, a tak rozhodli o druhém útoku.

Nagasaki

Protože 9. srpna 1945 bylo nad Kókurou zataženo, zvolil kapitán letounu "Bock's Car" Charles Sweeney náhradní cíl a v 11:01 puma Fat Man (ekvivalent 22 kt TNT) neslavně proslavila město Nagasaki.

Atomová puma Fat Man

Osoby, které se nacházely v blízkosti epicentra výbuchu, se ve vteřině ztratily z povrchu zemského. V okruhu dvou kilometrů se vše proměnilo ve smrtící pec. Ve vzdálenosti více než 3 km způsoboval výbuch popáleniny. Pak nastala ohnivá smršť, vyvolaná silným tlakem a podtlakem v důsledku exploze. A nakonec záření. Na vzdálenost 6 km bylo mnoho lidí dosud živých zasaženo neutrony a gama zářením. Umírali pak ve velkém utrpení.

Následky exploze atomové pumy

Retrospektivní hodnocení

Navzdory všemu je odsouzení útoku nespravedlivé a poválečné argumenty příliš černobílé. Na jedné straně si pumy vyžádaly mnoho obětí, na straně druhé uchránili životy mnoha spojeneckých vojáků a možná i samotných Japonců.

Po zkušenostech z Okinawy a Iwo Jimy počítali Američané pro invazi na Japonské ostrovy s milionem vojáků a operace Coronet (invaze na Hónšú v březnu 1946) měla mnohonásobně přesáhnout vylodění v Normandii. Obavy přitom byly oprávněné. Japonský fanatismus dosahoval svého vrcholu. Bojová hesla, jako "Sto milionů za císaře", byla všude. Generální štáb počítal s nasazením minimálně 30 milionů dobrovolníků vyzbrojených gránáty a bambusovými tyčemi (opravdu)! A jak by to vypadalo na japonských ostrovech během bojů? Stačí si připomenout, jak reagovali japonští obyvatelé Okinawy na její dobytí.

Současný výzkum jaderných zbraní zakazují konvence OSN. Prostředky na zbrojení by vlády (včetně té naší) měly využívat spíše na rozvoj sociálního a kulturního postavení svých občanů.

Jeden čínský vládní činitel si po úspěšném výbuchu první čínské atomové pumy v roce 1964 povzdechl: "Máme sice holé zadky, ale hlavně že máme jadernou pumu."

Prameny

  • Armádní technický magazín, 8/2004, 1/2005
  • http://jirkovodoupje.wz.cz/atomova-bomba.html

 

 
Reklama

Náhľad fotografií zo zložky Atómové výbuchy

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Zatiaľ nebol vložený žiadny komentár.